Proč se Zelená Hora jmenuje zelená? I to se dozvěděli výletníci s ROSou v Nepomuku
Ve čtvrtek 12. září vyjel malý autobus s osmnácti seniory směr Nepomuk. Na městečku jsme se vřele přivítali, protože jsme se dlouho neviděli, a měli jsme radost i z toho, že nás tentokrát veze veselý řidič pan Vichr.
Miluji to zanícení, vášeň nebo zápal pro dobrou věc, v kterou někdo věří a vše, co může, pro to dá nebo obětuje, a také proto umí nadchnout ostatní. S lidmi, kteří mají tento dar, jsme se opět setkali na našem výletě na Zelené Hoře a ve Svatojánském muzeu v Nepomuku.
Z obou průvodců bylo poznat nadšení a víra v dobrou věc, že to, co dělají a o co se zajímají, má smysl. Je to pro mne velké obohacení, potkávat se s takovými lidmi, kteří mají velké nadšení a obrovské znalosti. Sice si vše nepamatuji, letopočty a jména mi hned vypadnou, ale to podstatné zůstane. A když přivřu oči, vybaví se mi krajina, prostředí, lidé i nálada.
Na Zelené Hoře jsme měli dovoleno dojet až k bráně zámku, a pak jsme téměř dvě hodiny poslouchali zajímavý výklad.
Jak jsem říkala, letopočty a jména zapomínám, ale vím, proč se Zelená Hora jmenuje zelená. Je to legenda stará stovky let. Bylo velké sucho a nepršelo několik let, a tak svatý Vojtěch začal chodit kolem kopce a modlit se za déšť. Začalo pršet a hora se zazelenala a kam šlápl vytryskl léčivý pramen.
O historii zámku jsme se dozvěděli snad úplně vše, nebo alespoň skoro vše. V současnosti je postupně opravován, ale na celkovou rekonstrukci bude ještě potřeba hodně času a peněz. Náš nadšený průvodce si nicméně dal za cíl zámek s několik set letou tradicí pro další generace dochovat.
Druhá zapálená průvodkyně nás čekala ve Svatojánském muzeu, kde jsme se dozvěděli o životě a mučednické smrti sv. Jana Nepomuckého.
Svatý Jan je zemským patronem Čech a Bavorska, patronem při pohromách a patronem mostů, rybářů, mlynářů, lodníků, plavců a vůbec všech řemesel, která mají co do činění s vodou. Také ochraňuje proti pomluvám nebo povodním, a vůbec je ochráncem bezpečného putování a šťastného návratu. A je opravdu světcem lidovým, proto jeho sochy najdeme na návsích, náměstích, v polích, na mostech (u nás v Čepicích jediný skleněný) a je uctíván po celém světě. Světcovu sochu poznáte podle svatozáře s pěti hvězdami.
S paní průvodkyní jsme ještě navštívili kostel sv. Jakuba, kde byl sv. Jan pokřtěn. Svatý Jan by velmi vzdělaný, pečlivý, přesný až prý suchopár a zemřel jako poctivý a věrný člověk, který neustoupil ze svého přesvědčení ani po velmi krutém mučení. Dává tak morální odkaz lidem celého světa.
Po návratu se nám ani z výletu nechtělo domů, a tak jsme ještě šli umocnit a probrat zážitky k Vočkovi.
Drahomíra Houdková (ROSa)
Text byl zaslán do redakce 17. září 2024