Anketa zastupitelé: Jaká by měla být strategie radnice směrem k turistickému ruchu?

  • Tereza Freidingerová

Otava a hrad Rabí jsou neodolatelnými turistickými lákadly. V loňském roce branami zříceniny prošlo padesát čtyři tisíc platících návštěvníků. Další se zastavili jenom tak a na hrad ani nedoši. V letní sezónně jenom v Rabí zaparkuje v průměru šest set aut denně. Motorky a autobusy už ani nestíháme počítat. To vše je výzva, která přináší benefity i komplikace. Jak vidí roli obce v oblasti turistického ruchu naši zastupitelé? Na co by se měla obecní strategie zaměřit a co zohlednit? Měla by obec být spíš reaktivní a řešit hlavně naléhavé situace, nebo být i proaktivní a předvídat, jaké výzvy se mohou objevit? Zeptali jsme starosty Miroslava Krauchera, zastupitelky Marie Jamrichové a zastupitelů Jana Stroleného a Romana Lupíška.

Miroslav Kraucher, starosta

Turismus neodmyslitelně patří k Rabí. Mezi mnohými našimi obyvateli je řada lidí, kteří byli na Rabí poprvé jako turisté a později se stali z jakýchkoliv důvodů našimi rezidenty. Vždyť i mnozí z nás „rábských“ jsou turistou v jiných lokacích naší republiky. Nelze na turismus nahlížet úzkou optikou s nenávistí a opovržením. Pokud se nastěhuji do Rabí, nebo se zde narodím, mohu předpokládat, že tu turismus byl a v různých podobách bude. Pokud bychom se nastěhovali například na samotu u lesa, budeme mrzutí, že jsme tam sami? 

Role města v oblasti turismu spočívá v hledání nástrojů, které řeší potřeby obou stran. Předcházet sporu mezi turistou a občanem není vždy úplně jednoduché. Tyto dvě perspektivy se mnohdy prolínají a nelze se tomu účinným způsobem ubránit.

Dovolím si říct, že se nás nejvíce dotýkají problémy s dopravou a parkováním. Městečko není situováno tak, aby mohlo účelně těmto problémům čelit. My jako samospráva o prázdninách řešíme neustále mnoho problémů a konfliktních situací, které jsou na denním pořádku. Časté konfliktní situace odráží frustraci a náladu veřejnosti posledních let. Agrese je naštěstí všudypřítomná jen u několika málo procent návštěvníků a brigádníci jsou většinou asertivní. Jestli jim k tomu pomáhá jejich konfekční velikost XXL nebo radost ze života či mladický elán, mohu jen spekulovat.

Pokud potkáte na Rabí turistu, zkuste si představit, že jste to vy v jiném turisticky zajímavém místě. K tomu si přejme, aby byl slušný a přívětivý jako jsme my sami. A co víc si přát než mít kolem sebe lidi, kteří jsou v pohodě, ať turisty nebo spoluobčany.     
        

Roman Lupíšek, zastupitel

Na turistický ruch nahlížím následovně – hrad Rabí navštívilo vloni přibližně padesát tisíc návštěvníků. Jediný významnější příjem, který z toho pro obec plyne, jsou poplatky za parkování, a pak v Čepicích mají místní hasiči příjem z provozování kempu. A tím podle mě výčet pozitiv pro obec a občany končí (kromě provozovatelů hospod a ubytovacích zařízení). Dříve jsem měl tendenci navrhovat starostovi různá zlepšení, která by učinila obec pro turisty atraktivnější. Poté, co ale byly do map a různých aplikací zanesena místa jako rábský lom a kostelík na „Čertím kopytě“ a v současnosti jsou tyto lokality hojně navštěvovány turisty, mě tyto nápady rychle přešly (kdo občas navštíví zmiňovaná místa, ví, o čem mluvím). Chápu, že turistů se „nezbavíme“, ale určitě nechci jít naproti tomu, aby jich zde bylo ještě více. Takže bych se zaměřil pouze na nezbytnou infrastrukturu související s turistickým ruchem (především parkování, odpady, informace atd.). Určitě nemluvím za všechny občany, ale minimálně většina lidí z mého okolí má na turismus v obci podobný názor.     

Marie Jamrichová, zastupitelka

Turistický ruch v Rabí vnímám více než padesát let. Hrad mám za plotem, a tak jsme moc soukromí neměli. Nikdy mi to ale nevadilo. Jen postupně přijížděli početnější kolony aut, a nejen náměstí bylo plné. To mi velmi vadilo. S tím se už město docela vypořádalo k mé velké spokojenosti přesunem parkoviště mimo centrum. Turisté přijíždějí jen na prohlídku hradu, zase odjedou, a tak by to také mělo zůstat. Kempů je v okolí Otavy dost. Navíc jeden – ten v Čepicích – už na obecním pozemku provozován je. Zastávám názor, že bychom si některá krásná zákoutí měli nechat a neupozorňovat na ně. Třeba vyhlídku na Šibeňáku, cestu k Hubanovu nebo k Cihelně. Rabí má tři sta padesát občanů, ale v sezoně přijede až šedesát tisíc lidí. To s sebou přináší i problémy s odpadky, naplněné hospody, svévolné parkování aut. Přítomnost hradu znemožňuje stavební zásahy a modernizaci domů, protože hlavní slovo mají památkáři. Své zákazy nepodporují žádnými financemi, přesto se bez jejich souhlasu nedá stavět. Vše se podřizuje pohledu na město z hradu. Ale kdo se dívá? Ten neznámý turista, který se tu zdrží tři hodiny a odjede. My tu však žijeme a středověk už dávno není. Místní mladí raději zůstávají jinde a staví v okolních obcích. Za několik let, pokud nebudou byty a parcely, se stane z města skanzen.  

Jan Strolený, zastupitel

Myslím si, že turismus je pro obec i zdejší podnikatele důležitý a je jejich nezanedbatelným zdrojem příjmu. Jako obec bychom se měli více zaměřit na směřování turistů na parkoviště u kravína a vymyslet nějaký postih pro ty, co nás otravují ve zbylých částech obce. Nemyslím si, že by cena celodenního parkovného měla být pro tyto lidi velký problém. Náměstí bych přenechal pro parkování motorek, cyklistů, veteránů a ZTP, kterých sem nepřijede tolik a nemají na průjezd obcí tak velký vliv jako osobní auta. Pro autobusy bych vyhradil místo u hlavní silnice naproti hasičárně, jak tomu bylo doposud. Určitě by i stálo zato domluvit se s hradem, aby tato pravidla vyvěsili na své stránky a podpořili tak město v této každoročně se opakující složité situaci. Určitě by to spoustě lidem usnadnilo práci, a třeba by se předešlo i zbytečnému dohadování se s některými lidmi, co nás navštíví a přijde jim těch pár metrů moc. Snad to i letos zvládneme na jedničku.